Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Experti na ústavní právo: Vláda musí během pandemie důsledně dodržovat právní řád

Experti na ústavní právo: Vláda musí během pandemie důsledně dodržovat právní řád

Jarní opatření spojená s epidemií koronaviru experti na ústavní právo zpětně hodnotí jako nedomyšlená a provázená několika právními přešlapy. Protiústavní podle nich bylo například odložení doplňovacích voleb do Senátu nebo zákaz vycestovat do zahraničí. Uznávají ale, že řada chyb vlády pramenila z nedostatku zkušeností s podobně závažným ohrožením veřejného zdraví. Experti očekávají, že některá opatření ještě čeká soudní přezkum, a vyzývají k návratu k předkoronavirovému standardu kvality právního státu.

Ministerstvo spravedlnosti Foto: ČTK

Síť k ochraně demokracie propojuje občany a organizace, kteří chtějí společně hájit principy demokratického právního státu plynoucí z Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Opírá se o 8 pracovních skupin, ve kterých experti na různé oblasti politického systému průběžně sledují a vyhodnocují hrozby pro demokracii. Přečtěte si shrnutí klíčových událostí za první pololetí roku 2020, jak je zaznamenali experti na ústavní systém.

Jarní opatření - nekoncepčnost a ústavní přešlapy

Členové Pracovní skupiny považují jarní přístup k pandemii koronaviru za neprofesionální, obsahující dílčí chyby a nedomyšlenosti. Opatření například nebyla vydávána s dostatečným časovým předstihem tak, aby se na ně mohla veřejnost připravit. Tuto zmatečnost ale experti z části přičítají dosavadní absenci zkušeností s obdobně závažným ohrožením veřejného zdraví. Ne všechny chyby výkonné moci jsou ale omluvitelné novou situací.

Experti poukazují na nezákonné odložení doplňovacích voleb do Senátu, protiústavní zákaz vycestovat z republiky, nepřiměřené omezení shromažďovacího práva nebo protizákonný zákaz konání zasedání zastupitelstev obcí. Za pozoruhodný považují také fakticky výlučný vliv zdravotnických expertů a epidemiologů na exekutivní rozhodování, který vedl k rozhodování zaměřenému na medicínská hlediska a nedostatečnému zohlednění zejména sociálních a ústavně-právních otázek.

„S ohledem na ústavnost považují členové Pracovní skupiny za problematické už samotné vyhlášení nouzového stavu bez určení míry omezení základních práv a následné omezování práv bez adekvátních odůvodnění. Závažné je také překračování kompetencí daných zákonem o ochraně veřejného zdraví Ministerstvu zdravotnictví a krajským hygienickým stanicím.“ (ze Zprávy Pracovní skupiny pro politická práva za první pololetí 2020)

Experti volají po návratu k předkoronavirovému standardu kvality právního státu

Většina opatření byla přijata dle krizového zákona, některá ale následně přijalo ministerstvo zdravotnictví dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Opatření ministerstva byla následně zrušena Městským soudem v Praze. Podle něj je třeba při takto razantním zásahu do práv občanů lpět na striktním postupu podle krizové legislativy, protože ta obsahuje ústavně-právní záruky a jasné mantinely pro činnost výkonné moci.

Za zásadní vítězství vlády práva považuji skutečnost, že mimořádná opatření byla napadena právní cestou, přezkoumána soudem a zrušena pro svou nezákonnost. Ve značném kontrastu s důrazem na soudní kontrolu zachování principů demokratického právního státu, který aplikoval Městský soud v Praze, je přístup Ústavního soudu, který z těžko pochopitelných důvodů vyloučil možnost přezkumu vyhlášení nouzového stavu vládou Ústavním soudem.
JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D.

Podle členů Pracovní skupiny se dá předpokládat, že v dohledné době bude docházet k dalšímu soudnímu přezkumu mimořádných opatření. V současné situaci je podle nich třeba důsledné dodržování právního řádu, zejména mocí výkonnou. Cílem je vrátit se k předkoronavirovému standardu kvality právního státu. Členové Pracovní skupiny apelují také na aktivnější zapojení občanské společnosti do politického a společenského dění.

Celé znění expertní zprávy si můžete přečíst tady:

Doporučení expertů k obsahu volebních programů pro volby do Sněmovny:

  • zákaz opakování mandátu soudce Ústavního soudu a s tím související prodloužení jeho mandátu
  • úprava pro veřejnost nepřehledného způsobu volby do místních zastupitelstev
  • změny ve způsobech financování politických stran (pro určování výše příspěvků by bylo možné zvážit například počet členů strany, výši členských příspěvků nebo párování příspěvků s dary fyzických osob do určité výše)